Voda a zdraví, dehydratace lidského organismu a jak jí předcházet

Lidský organismus je vodou tvořen přibližně ze dvou třetin, přičemž množství vody v těle se během života mění. Například plod obsahuje 94 % vody, novorozenec 77 % a dítě do sedmi let 63 %. Voda je základním komponentem všech buněk v našem organismu a díky ní probíhají v našem těle prakticky všechny tělesné procesy.

Voda

• je rozpouštědlo, ve kterém probíhají veškeré chemické děje v organismu
• udržuje standardní elektrické vlastnosti buněk
• dopravuje kyslík a látky k buňkám a zpět z buněk
• dostatečné zavodnění také ředí krev, což rovněž snižuje rizika srdečně cévních i dalších onemocnění
• rozpouští do těla přijímané látky a významně ovlivňuje metabolismus
• má navíc funkci přivaděče stopových prvků, minerálních látek a dalších důležitých elementů do organismu
• funguje jako chladicí kapalina, která brání přehřátí organismu a izoluje ho, když je venku zima
• vystýlá kosti a klouby, promazává klouby a absorbuje nárazy kloubů i našich orgánů
• pročišťuje tělo od toxických látek, vlastně omývá naše tělo zevnitř
• není jen látkou, která nás udržuje při životě, dokáže posílit i naše zdraví, zlepšit naši duševní kondici, naši paměť, koncentraci, … stejně tak kondici fyzickou; její dostatek zabraňuje každodenní únavě, bolestem hlavy, křečím svalstva a dokonce i vylepšuje náš vzhled, naši pleť…
• její význam pro organismus je nepřehlédnutelný - dokazuje to i fakt, že člověk dokáže bez jídla přežít výrazně delší dobu než bez vody.

Naše tělo však o vodu neustále přichází různými procesy v těle. Zhruba polovinu vody vyloučíme kůží a plícemi, zbytek močí atd.. Pokud vodu nebudeme do těla v co nejčistší formě doplňovat zpět, dojde v našem organismu k dehydrataci.

Měli bychom si však uvědomit, že již samotný pocit žízně znamená, že jsme dehydratovaní!

Vodu bychom měli tedy doplňovat dříve, než se pocit žízně dostaví. Čekat na ni je z fyziologického hlediska pozdě. Hypothalamus reaguje na chemické a fyzikální změny v tělesných tekutinách, hlavně v krvi a v mozkomíšním moku a žízeň vyvolá ve chvíli, kdy se hustota těchto tekutin zvýší nad bezpečnou hodnotu (pozn. – mozek je tvořen z 95 % vodou).

Pro zajímavost:

• 1% nedostatek vody způsobuje žízeň
• 2% únavu, bolesti hlavy, nervozitu
• 5% slabou horečku
• při 8% deficitu přestávají fungovat ledviny
• u 10% přestávají pracovat svaly
• při 20% nedostatku tekutin praská kůže a nastává smrt

Dlouhodobější dehydratace má za následek rozvoj různých civilizačních chorob v důsledku zahlcení těla toxiny.

Velká řada nemocí je vlastně způsobena žízní.