Nejčastější dotazy

1. Kam se mám obrátit při poruše dodávek tepla nebo teplé užitkové vody?

V případě poruchy, pokud závada není na vašem zařízení, volejte prosím naši non-stop havarijní službu na telefonním čísle 602 840 621.

2. Kdy se má začít a kdy ukončit vytápění bytů?

Citace Vyhlášky č. 194 / 2007 Sb.:

1. Otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku.
2. Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13°C pro následující den.
3. Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot, měřených ve stínu, s vyloučením vlivu sálání okolních ploch v 7:00, 14:00 a ve 21:00 h., přičemž teplota měřená ve 21:00 h. se počítá dvakrát.
4. Vytápění bytů a nebytových prostor v bytových a nebytových budovách se omezí nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí nad +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den. Při následném poklesu průměrné denní teploty venkovního vzduchu pod +13 °C se vytápění obnoví.
5. V případě souhlasu nejméně dvou třetin nájemníků (spotřebitelů) se vytápění uskutečňuje mimo otopné období, vyžaduje-li to průběh venkovních teplot a připouští-li to technické a zásobovací podmínky.

3. Jak se dozvím o plánované (neplánované) odstávce?

Naše společnost provádí výlep oznamovacích letáků na veřejná místa v lokalitách, kterých se plánovaná odstávka týká.

O haváriích a okamžitých poruchách se snažíme informovat co nejdříve veškerými dostupnými způsoby.

4. V jakých případech může dodavatel přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie?

S ohledem na komfort a zájmy odběratelů, resp. konečných spotřebitelů, dochází k přerušení nebo omezení dodávky tepla a teplé vody pouze ve výjimečných případech. Podle energetického zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění, má dodavatel právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:

• při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů
• při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku
• při provádění plánovaných stavebních úprav, oprav, údržbových a revizních prací a při připojování nového odběrného místa, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem
• při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu nezbytně nutnou
• při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli
• při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4 (tj. odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení tepelnou energii, pouze po písemné dohodě s držitelem licence na rozvod tepelné energie)
• při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou
• jestliže odběratel používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů
• při neoprávněném odběru (§ 89 energetického zákona)

5. Jakou teplotu má mít teplá voda?

Teplá voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele teplotu 45 až 60 °C, s výjimkou možnosti krátkodobého poklesu v době odběrných špiček spotřeby v zúčtovací jednotce. Dodávka je uskutečňována denně nejméně v době od 6:00 do 22:00 h.

6. Je teplá voda vhodná k pití?

Teplá voda je pouze užitková, není vhodná k pití ani k přípravě pokrmů či teplých nápojů.

7. Co je podlahová plocha?

Podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkónů a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt. Do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků (viz vyhl. 372/2001 Sb., § 2, písm. d).

8. Co je majetkem dodavatele a naopak, co je majetkem spotřebitele - majitele domu?

Dodavatel je zpravidla vlastníkem (nebo uživatelem na základě smlouvy) všech venkovních potrubních systémů dopravujících teplou vodu pro otop a teplou vodu až k předávacímu místu. Předávací místo je definováno smlouvou. V praxi to znamená, že od tohoto místa jsou veškeré rozvody označovány za vnitřní, a jsou ve správě a vlastnictví majitele domu. Do správy majitele domu spadá i samostatný elektrický okruh pro napájení měřidla dodavatele TE (pouze do roku 2013), tj. el. vedení a jistič. Jistič je ovšem opatřen plombou od dodavatele, aby se zabránilo nežádoucímu ovlivňování měření. Existují výjimky a to takové, kdy jedna teplovodní přípojka (topení i teplá voda) je zakončena patním měřičem u jednoho z několika domů pro více vlastníků. Od tohoto domu s měřenou teplovodní přípojkou je vedena přípojka k dalším domům. Správcem a majitelem teplovodu vedeného mezi jednotlivými domy je zpravidla majitel nebo správce domů.

Obecně jsou tyto rozvody rozděleny na vnější (patří dodavateli) a vnitřní (patří odběrateli). Jejich vlastnictví pak rozhoduje o povinnosti zabezpečovat jeho bezporuchový stav.

9. Podle jakého zákona, paragrafu či vyhlášky se musí v bytových jednotkách měnit vodoměry a po jaké době?

Měnit vodoměry v bytových jednotkách není v ČR předepsáno žádným legislativním předpisem. Máme-li však na mysli provedení úředního ověření měřidla (vodoměru), pak je taková povinnost dána vyhláškou č. 345/2002 Sb., kterou spravuje vyhláška č. 285/2011 Čl. 1, odst. 2 písm. e), která stanovuje, že ověřovací doby měřidel u vodoměrů na teplou vodu činí 5 let (na studenou vodu pro konečné spotřebitele 5 let).

10. Vodoměr je zarosený. Znamená to, že je porouchaný a netěsní?

Ano, jedná se o závadu vodoměru. Nahlaste tuto skutečnost prosím neprodleně správci objektu (u bytových podniků) nebo přímo v zákaznickém centru naší společnosti či mistrovi střediska tepla.

11. Kolik stojí m³ teplé vody?

Jeden kubík není měrnou jednotkou pro teplou vodu, a proto pro tuto hodnotu není určena cena. Teplá voda, kterou se myjeme, je vlastně studená pitná voda ohřátá tepelnou energií za pomoci deskového výměníku. Spotřebitel tedy platí za spotřebovanou studenou vodu a tepelnou energii potřebnou pro její ohřev na teplotu kolem 45 až 60 °C. (Proto v případě poruchy nebo odstávky teplé vody, kdy vám z kohoutku na teplou vodu teče voda studená, platíte pouze cenu za objem spotřebované vody studené, nikoliv cenu za objem spotřeby vody ohřáté - teplé.)

Pro zajištění teploty vody v okamžiku otočení kohoutkem musí být v objektu cirkulace, která 24 hodin denně vede vodu mezi zdrojem teplé vody – kotelnou a vodovodním kohoutkem. Z tohoto důvodu měříme spotřebu studené vody a množství tepla dodaného pro její ohřev. Spotřebu tepla měříme na vstupu do kotelny. Spotřeba teplé vody se tedy neměří na kubíky (metry krychlové), ale v GJ dodaného tepla a objemu spotřebované studené vody.

12. Jak se provádí vyúčtování spotřeby tepla konkrétní bytové jednotky u společenství nebo bytového družstva?

Vyúčtování bytových jednotek provádí majitel objektu, nikoliv dodavatel tepla. Dodavatel tepla vystavuje fakturu pro celý objekt dle spotřebovaného množství a kalkulované ceny a pro jednotlivé majitele bytu ji dále rozúčtovává majitel domu.

13. Myslíte si, že máte chybu ve fakturaci za odebrané teplo nebo teplou užitkovou vodu?

V případě nejasností se laskavě obraťte na pracovníky našeho zákaznického centra, kteří s vámi proberou váš problém a dohodnete se na dalším postupu.

14. Proč se dělí teplá voda na základní a spotřební složku?

V souladu s vyhláškou 477/2006 Sb. se rozděluje dodané teplo na základní složku ve výši 30% podle podlahové plochy vytápěných prostor a 70 % spotřební složku, která je zúčtovatelná podle údajů nainstalovaných měřidel. Jiné poměry mohou být smluvně stanoveny.

15. Kdo provádí kontrolu cen tepelné energie?

Energetický regulační úřad jako cenový kontrolní orgán ve smyslu § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen, vykonává působnost při kontrole cen v oblasti energetiky. Kompetence úřadu v oblasti kontroly v teplárenství je dána § 18 energetického zákona, podle něhož ERÚ vykonává dozor nad dodržováním energetického zákona a zákona o cenách v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen. ERÚ provádí kontroly z vlastního podnětu nebo na návrh ministerstva. ERÚ na základě zjištění porušení právních předpisů nebo porušení povinností z rozhodnutí ERÚ ukládá pokuty, opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jejich splnění.

Cenové kontroly ve smyslu zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, jsou ERÚ prováděny u regulovaných subjektů především v případech, kdy je kontrolováno dodržení závazných postupů a podmínek pro kalkulaci a sjednání ceny tepelné energie, zejména obvyklost výše nákladových položek kalkulace a způsoby sjednání ceny tepelné energie s odběrateli. Energetický regulační úřad kromě kontroly ve smyslu zákona o státní kontrole provádí také prověřování cen tepelné energie, které je nedílnou součástí při řešení správních řízení, stížností odběratelů, nebo z jiných podnětů.

16. Co je to neoprávněný odběr tepelné energie?

Dle Energetického zákona č. 458/2000Sb., § 89 Neoprávněným odběrem tepelné energie je:

1. odběr bez souhlasu dodavatele nebo v rozporu s tímto zákonem a zákonem upravujícím oblast hospodaření energií,
2. odběr při opakovaném neplacení smluvených plateb včetně vyúčtování za odebranou tepelnou energii,
3. odběr bez měřicího zařízení nebo odběr přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenalo nebo zaznamenalo odběr menší než skutečný nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečném odběru změnily,
4. odběr měřicím zařízením přemístěným bez souhlasu dodavatele,
5. odběr měřicím zařízením, na němž bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a nebyla splněna povinnost podle § 78 odst. 4,
6. odběr bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného tepelného zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odpojení měřicího zařízení, přestože byl odběratel k umožnění přístupu alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.

Neoprávněný odběr tepelné energie se zakazuje.

17. Jaké jsou výhody centrálního zásobování teplem? Jak postupovat v případě, že se chci připojit na CZT?

CZT splňuje všechny požadavky pro jednoduchý a pohodlný způsob vytápění. Je ekonomicky přijatelné, náklady jsou snadno spočitatelné, šetrné k životnímu prostředí a bezpečné.

V případě vašeho zájmu o dodávku tepla je možné zavolat na telefonní čislo 352 695 803 nebo 602 515 591, kde budete seznámení s podmínkami napojení na CZT a všemi dalšími potřebnými informacemi.

18. Nenašli jste požadované informace na těchto stránkách?

Kontaktujte, prosím, pracovníky našeho zákaznického centra nebo vedoucího našeho provozu, rádi vám tyto informace podají.