Pitný režim

Pitný režim se stává součástí zdravého životního stylu a pro doplňování vody do těla platí stejně jako pro každou činnost určitá pravidla.

Jak by tedy měl vypadat náš pitný režim?

1. Prvotním problémem bývá to, že lidé často zaměňují žízeň za hlad.
   Přibližně jednu třetinu (necelý 1 litr) našeho denního příjmu vody dodáváme našemu tělu z jídla. Čerstvé ovoce a zelenina jsou ze 70–95 % tvořeny vodou. Dokonce i chléb je z 35 % tvořen vodou. Je tedy možné, že váš pocit hladu je vlastně skrytá potřeba po vodě. Proto lidé často svačí, i když ve skutečnosti mají žízeň, nikoliv hlad.
    
2. Předpokladem pro správný pitný režim je naučit se správným návykům, které tento režim podporují.
   Urychleně bychom měli pít, když jsme žízniví. Žízeň již znamená problém. Ideální je stav, kdy pijeme včas a v pravidelných intervalech, dříve než se pocit žízně dostaví. Proto je vhodné mít po ruce stále viditelně připravenou sklenici s vodou. Vytvořme si zvyk, rituál - pít vodu například po pravidelném časovém úseku, před zahájením nějaké činnosti nebo před každým opuštěním domu. Při cestování mějme stále po ruce zdravotně nezávadnou láhev s vodou.
   Velkou pozornost těmto návykům bychom měli věnovat u malých dětí a u lidí ve vyšším věku, u kterých je snížený pocit vnímání žízně.
    
3. Voda v našem těle má zcela specifickou krystalickou mřížku a proto pitná voda v její nejčistší podobě má být hlavní složkou našeho pitného režimu. Přesto, málokdo z nás dokáže celý tento režim zaplnit pitím pouze takovéto vody.
   Dalšími přijatelnými nápoji pro naše tělo může být například voda s citrónem, která navíc pozitivně ovlivňuje naše pH v těle (pacienti s chronickou bolestí kloubů často trpí překyselením organismu a dehydratací). Slabý ovocný čaj, slabé ovocné šťávy nebo ovocné džusy ředěné s vodou 1:1 (ředěním se zabrání velkému příjmu sacharidů a nepříznivému vlivu ovocných kyselin na žaludeční stěnu). Další variantou mohou být polévky a rovněž ovoce a zelenina, obsahující často vysoké procento vody. Nahrazovat je za vodu však nelze.
   Mezi nápoje, které se dají považovat za nápoje nevhodné pro pitný režim se řadí černé, zelené čaje, káva neboť obsahují tein a kofein, který organismus dokonce odvodňují. Stejně dehydratačně působí alkohol. Kocovina po alkoholovém opojení je vlastně negativní reakce mozku na dehydrataci. Nápoje s obsahem cukru rovněž nejsou nejvhodnější, protože tělo musí uvolňovat vodu k jeho zpracování.Též bylinkové čaje by měli být užívány účelově - jako léčivé nápoje (pozor např. kopřivový čaj odvodňuje a odvápňuje organismus). Pití těchto nápojů je vhodné doplnit sklenicí čisté vody. Přesto je lepší pít i méně vhodný nápoj, pokud není výjimečně k dispozici ideální nápoj, než nepít vůbec.
    
4. Ranní probuzení – velmi důležitý okamžik pro doplnění tekutiny. Je vhodné začít náš den vypitím skleničky vody a nahradit tak tělu po spánku dlouhé hodiny bez tekutin.
   V dopoledních hodinách je vhodné častější pití, neboť náš organismus v tomto čase vylučuje nejvíce odpadních látek.
   Během dne je vhodné doplňovat vodu kontinuálně, nejlépe v menších doušcích - ideální je nepřesahovat hranici 2 dcl vody za půl hodiny! Pitím velkého množství tekutiny naráz se zbytečně zatěžují ledviny, které nejsou schopny zpracovat více než cca 4 dcl tekutiny za hodinu a kdy se pak vyplavují z našeho těla tolik potřebné minerály, stopové prvky a vitamíny rozpustné ve vodě. Není tedy možné pít do zásoby.
   Tato zásada by se měla opět pečlivěji dodržovat u malých dětí a starších lidí, kde dochází k dehydrataci organismu rychleji.
   Ve večerních a nočních hodinách není ideální pití velkého množství tekutin, protože naše ledviny v tomto čase nepracují naplno a nadbytek tekutin je zatěžuje.
    
5. Velmi diskutované téma je množství vody, které bychom měli denně vypít.
   Existuje vzorec pro výpočet obecného příjmu tekutin, který se počítá v závislosti na váze člověka. Svou váhu násobíme koeficientem 0,03 a výsledek označuje doporučenou denní dávku tekutin v litrech. Takže např. 75ti-kilogramový člověk by měl vypít za den při průměrné zátěži přibližně 2,25 litru. Zatímco dospělým se doporučuje denně vypít 2,5 - 3 litry tekutin, dětský organismus má potřebu tekutin větší, protože je tvořen větším podílem vody, než organismus dospělého člověka. Množství tekutin pro dítě je závislé na jeho věku a tělesné hmotnosti. Platí, že čím je dítě menší, tím více tekutin na jeden kilogram své váhy potřebuje.
    
6. Množství tekutin našeho denního pitného režimu bychom ovšem měli přizpůsobit některým důležitým vlivům a aktuální situaci jako například:
   - již zmiňovanému věku a hmotnosti, fyzické námaze nebo sportovnímu výkonu, kdy dochází k pocení, k duševní námaze, zdravotnímu stavu (teplota, chřipkové, průjmové onemocnění, ..) atd.
   - k okolní teplotě a vlhkosti vzduchu, v které se dotyčný pohybuje, síle větru, klimatizaci, atd.
   - složení a množství stravy, příjmu solí; navíc - doporučuje se malý odstup před a hlavně po jídle, tomu, kdo potřebuje pít během jídla se doporučuje pít v malých doušcích, dobře smíšených se slinami.
   Pokud víte, že vás čeká zvýšená fyzická námaha nebo sportovní výkon, cíleně se na ni před tím připravte. Dodržení pitného režimu před náročnou aktivitou a po ní může pomoci při úlevě od bolesti svalů, atd., které s touto zátěží souvisí. Během samotné aktivity však najednou velké množství tekutin nepijte, pijte v malých častých dávkách. Příjem tekutin se u některých sportovců v horkém počasí může pohybovat dokonce v rozmezí 4–8 litrů za den. Ideální je řídit se svým vnitřním hlasem a volit zlatou střední cestu.
    
7. Jak orientačně zjistíme, zda přijímáme dostatečné množství tekutin?
   Pokud vám pocit žízně jako varovný signál k napití nestačí, stačí běžně sledovat, jaké množství moči, jakého zápachu a zbarvení z našeho těla odchází (výjimkou jsou lidé, kteří užívají vitamíny nebo potraviny, které specificky zbarvují moč nebo při zánětu močového měchýře, apod.). Tmavší zbarvení moči u zdravého člověka je jedna ze známek nedostatečného množství přijímaných tekutin do těla nebo též nedostatek či naopak nadmíru jiných látek v těle. Zdravotně ideální barva moči je podle odborníků světle slámově žlutá, nebo také průhledná žlutá. Ani bezbarvá moč však není zrovna ideální, byť většinou jen poukazuje na nadměrný přísun tekutin. Může ovšem signalizovat i problémy v podobě cukrovky.
   Dalším ukazatelem nám může být pot, který u zdravého jedince nezapáchá.
   Voda napomáhá hydrataci kůže a ta je díky tomu jemnější, měkčí, pružnější a bez vrásek. Ke kůži se však voda dostává při pití až nakonec, naše kůže pocítí důsledky dříve, než kterýkoli jiný orgán! Takže sucho v ústech, suché rty, suchá kůže nebo zvýšená tvorba vrásek může být taktéž známkou nedostatečného pitného režimu.
    
8. Další zásadou pitného režimu - vypijte přesně tolik, kolik zvládnete bez násilného sebenucení. Prostě tolik, kolik zvládnete vypít v naprosté pohodě. Vůbec nevadí, že to zpočátku bude třeba jen ¾ litru - důležité je na tomto počátečním, minimálním objemu vydržet několik dní, třeba týden. Po této době lze začít s mírným zvýšením denně vypitého objemu o několik dcl nebo až o půl litru, podle toho, na kolik se sami cítíte. Tímto způsobem postupujte až k požadovanému objemu 2 – 3 litrů za den. Je zcela logické, že někomu se požadovaného objemu přijatých tekutin podaří dosáhnout dříve, například již za šest týdnů, někomu později, ale to nevadí – podstatný je výsledek, kterým je kvalitní pitný režim.
    
9. Většina z nás se většinou nedostává do extrému, kdy bychom pili přehnaně nadměrné množství tekutin. Přesto je dobré zde zmínit, že stejně jako malý příjem tekutin, je stejně nevhodný i obrovský příjem tekutin! Ten může vést k převodnění - tedy ke stavu, kdy jsou nadměrně zatíženy ledviny a srdce. V takových extrémních případech může vést k jejich selhání a úmrtí. K převodnění (hyperhydrataci) zpravidla dochází při takzvané nárazové konzumaci tekutin.
   Prolévání vodou patřilo ve středověku k mučícím technikám nechvalně proslulé inkvizice. Oběti zpravidla zemřely na neschopnost vstřebat další tekutinu.

Pití vody jako součást každodenního života podporují i některé Restaurace zapojené do projektu určených restauracím s názvem: Čerstvá kohoutková? Stačí říct. Bližší informaceje možné získat na www.kohoutkova.cz.

Významná lékařská kapacita doktor Batmanghelidj (původně jeden z posledních studentů Sira Alexandra Fleminga - objevitele penicilinu) byl také slavným propagátorem účinků, které má pití vody na naše zdraví. Byl autorem knih Your Body´s Many Cries For Water (Mnohá volání vašeho těla po vodě) a Water For Health, For Healing, For Life (Voda pro zdraví, léčbu, život). Zkoumal úlohu histaminu v organismu a zjistil, že histamin je nervový mediátor odpovědný za regulaci vody a řízení sucha v těle. Když se v našem těle projevuje bolest, ve skutečnosti to naznačuje dehydrataci. V závislosti na tom, kde se dehydratace usadila, cítíte bolest.